Mariánský kříž řádu Německých rytířů (německy Marianerkreuz des Deutschen Ritterordens) vznikl 26.03.1871. Nápis na středovém medailonu: ORDRO TEUT.(ONICORUM) HUMANITATI – Německý řád lidskosti
Podmínky k přijetí do řádu byly velmi mírné. Členem řádu se mohl stát každý bezúhonný křesťanský člen šlechtického rodu Rakouska-Uherska. Po sležení finančního daru byl přijatý jako „kontribuent Mariánského řádu“. Věková hranice u mužů byla stanovena na dvacet let. U mladých dam to bylo osmnáct roků. Do řádu mohlo vstoupit i šlechtici ze zahraničí za podmínky, že složili 500 zlatých, další roční poplatky neplatili. Byly to nakonec opět peníze, které rozhodly, že členem Mariánského institutu se může stát každý šlechtic bez rozdílů národnosti a pohlaví. V počátku nebyl pro tyto členy určen žádný titul ani označení. Naopak bylo rozhodnuto, že statuta budou formována postupně po vyjasnění všech připomínek ostatních členů řádů. Časem tak vzniká dvojí druh členství, které se liší výši ročního poplatku. Při zaplacení 50 zlatých ročně měl donát (dárce) právo, ale také povinnost nosit kříž u krku ( Mariánský kříž I.třídy). Při ročním poplatku 25 zlatých mu příslušel kříž nošený na prsou (Mariánský kříž II.třídy ). Tito dárci a jejich jména byla zveřejněna v listu Wiener Zeitung, což mělo zvyšovat jejich prestiž osobní i prestiž řádu samotného.
Do roku 1886 nosili Mariáni tento kříž na černé stuze, stejně jako skuteční řádoví rytíři. Nejvyšším rozhodnutím z 23.května 1886 ale František Josef I. nařídil, aby osoby, které si členství v řádu zakoupily, měli stuhu černo-bíle-šrafovanou. Později byl Mariánský kříž udělován i nešlechticům, kteří prokázali mimořádné zásluhy o Dobrovolnou sanitní službu. Kříž I.třídy byl do konce monarchie v roce 1918 udělen přibližně 250 krát a kříž II.třídy obdrželo 7500 osob.
Z řádu Mariánu bylo možno vystoupit pouhým vrácením kříže řádu. Z řádu ale mohl být rytíř vyloučen pokud vedl nečestný život, či přestal platit příspěvky, nebo byl odsouzen za trestný čin. Důvodem k vyloučení byla i ztráta šlechtictví. K tomuto skutečně došlo při afeře s renobilitací z počátku 20. století.
Zdroj:
