Čestný odznak rakouské domobrany z roku 1908 (Landsturm-Ehrenzeichen)
Branná povinost rakouské monarchie byla rozdělená na službu tříletou v řadovém vojsku a na dvouletou službu v zemněbraně. Mimo tuto vyloženě aktivní službu, počítalo se v době ohrožení státu se zřízením domobrany, které měli podléhat všichni muži před nástupem vojenské služby (od 19 do 21 let) a po vyjmutí z tak zvané druhé záložní výzvy. Teprve roku 1889 byl vydán nový zákon o zavedení domobrany, jako stálého vojenského sboru, kterým bylo mimo jiné rozhodnuto zřizovat domobranecké formace a ty v dobách mírových podřídit okresním velitelům domobraneckým. Tento zákon sice odpovídal dobovému požadavku rakouské politiky,ale nikterak nadšeně nebyl přijat širokou rakouskou veřejnosti. Tento zákon totiž také počítal s převedením sboru ostrostřeleckých na vojenky organizované a řízené útvary.Tyto sbory ostrostřelců se však vždy považovaly za výlučně stavovské organizace, dobrovolné a dotované z členských příspěvků a také s nemalým národnostním zaměřením,zejména v českých zemích a bez hlubšího zájmu o celorakouské vojenské problémy.Proto také ze strany ostrostřeleckých sborů nebyl projeven ani zájem, ani dostatek ochoty se novému domonraneckému zákonu podřídit.
Blížící se politické události si však vynutily ostřejší postup vídeňského ministerstva zeměbrany a tak se konečně v průběhu roku 1906 ostrostřelecké sbory oficielně vyjídřily, že se tedy zákonu o zřizování domobrany podrobuji a své stanovy také tomuto zákonu přízpůsobí. Proto také císař František Jisef I., za odměnu těmto nově ustanoveným domobraneckým sborům, u příležitosti výročí své šedesátileté vlády v roce 1908 zakládá pro tyto abory čestný odznak pro domobranu. Dobový člkánek v časopis Weiner Zeitung nadšeně píše: "Aby byla odměna viditelným znamením Njvyššího uznání mnohaletá záslužná působnost ve svazu domobraneckých sborů, ráčilo Jeho Veličenstvo ku svému 60 letému vladařskému jubileu založit svým rozhodnutím ze dne 26.listopadu 1908 čestný odznak a schválit proň řád, v němž se praví: Čestné odznaky se nazývají"
Dekorace mají dvě kategorie a to za 25 let a za 40 let členství. Podmínjkou pro udělení čestného odznaku, pro nějž platí plně ustanovení paragrafu 6.zákona z 15.listopadu 1867, je mimo všeobecné zásluhy, nejméně 25-leté, popřípadě 40-leté záslužné a skutečně aktivní členství u některého c.k. ministerstvu zeměbrany podléhajícího domobraneckého sboru, jehož organizace odpovídá příslušným předpisům z roku 1889 o domobraně.Nárok na čestný odznak,který bude udělová bez rozdílu hodnosti a stavu,budíž velitelstvím příslušného sboru s náležitými důkazy přednesen politickému okresnímu úřadu v sídle sboru.Oprávněnost nároku posoudí a čestný odznak přizná c.k. ministerstvo obrany.
Do konce roku 1910 postupně sbory měšťanských ostřostřeleckých jednot v českých zemích změnily své stanovy a současně i název na"c.k. měštanský sbor střelecký" a tak vše bylo připraveno,aby konečně mohlo dojít k prvnímu slavnostnímu udílení nově založených odznaků za dlouholeté členství. K této příležitosti byly také již natrvalo přiděleny takto nově organizovaným střeleckým sborům erární pušky system Wendl s bajonety. Tak například c.k. priv.sbor střelecký v Plzni udělil za 40letou službu 4 a za 25letou službu 30 čestných odznaků. Dobová zpráva poznamenala,že udílení odznaků bylo v srpnu 1911 doprovázeno okázalou slavnosti, neboť to byla událost u sboru svého druhu skutečně prvá. Do zániku monarchie bylo u tohoto plzeňského střeleckého sboru uděleno celkem 12 čestných odznaků za 40letou službu a 40 čestných odznakůl za 25letou službu.
Čestným odznakem byla bronzová medaile o průměru 35mm, nepříliš honosná,zavěšená ouškem na typické rakouské trojúhelníkové stuze(viz obrázek). Na přední straně medaile za 25 let jsou iniciály FJI,převýšené císařskou korunou a opisem" CONSTANTIA ET PATRIA AMORI " (Vytrvalosti a lásce k vlasti).Na zadní straně je dvouhlavý císařský orel s nápisem QUINGUE LUSTRA. Medaile za 40let se liší od předchozí tím,že je převýšená na lícové straně malým císařským dvouhlavým orlem,jednostranně raženým na jehož zadní straně je závěsné očko medaile. Přední strana je stejná jako u předchozí popsané medaili(viz obrázek) na zadní straně je jen nápis OCTO LUSTRA s vavřínovými snítky.
Tyto medaile,jejichž výskyt je dnes již poměrně řídký, jsou nezasvěcenými sběrateli přehlíženy, což také asi podporuje i samotná ne příliš výrazná a pěkná ražba,ale je to naopak doklad doby a historii privilegovaných měštanských sborů ostrostřeleckých.
Poznámka:
Lustrum z lat. je označení pětiletého období. Quingue a acto jsou řadové číslovky označující pět a osm. Tedy Quingue lustra značí pět pětiletých období, to jest 25 let. Octo lustra značí osm pětiletých období, to jest 40 let.
